Jak se hlídají vlaky?


Už i každé malé dítě ví, že vlaky dokážou jezdit jenom po kolejích. A rovněž i už vcelku malé dítě přijde na to, že musí někdo někde hlídat, aby se neocitly dejme tomu dvě proti sobě jedoucí mašinky na stejné koleji. Protože by se srazily a nedopadlo by to dobře.

nádraží

A když pak člověk dospívá a poznává všední životní realitu, nejednou jej napadne, že ony vlaky nemusí být pod dokonalou kontrolou jenom proto, aby se zabránilo srážkám a potenciálním ztrátám na zdraví a životech. Protože tu hrozí i leccos dalšího. Třeba

  • poruchy motorů a dalších pracovních příslušenství
  • problémy s vytížeností
  • problémy v nedostatečně ideální obsluze
  • krádeže pohonných hmot

Že se toho v těchto ohledech nedá mnoho dělat? Že šéfové přepravních firem nemohou sedět v každé lokomotivě, aby hlídali všechno, co by mohlo přinášet problémy? Že se musíme s jistými problémy smířit?

Ale kdepak!
Dnes už je možné sledování železničních vozidel i bez přímé účasti vedoucích pracovníků či majitelů podobných firem. Existuje i možnost dálkového monitoringu spotřeby paliva, vytíženosti a práce obsluhy konkrétní lokomotivy. Což znamená, že mají oprávněné a odpovědné osoby možnost

koleje

  1. sledovat železniční dopravu po čtyřiadvacet hodin denně
  2. lokalizovat každý vlak v reálném čase
  3. sledovat provoz
  4. libovolně konfigurovat parametry
  5. libovolně nastavovat výkazy práce a tras
  6. trasovat podle historie
  7. nastavovat alarmy při překročení některých hraničních hodnot
  8. identifikovat obsluhu
  9. a třeba také odhalit zlodějnu, když z lokomotiv ‚záhadně mizí‘ nafta.

Tímto lze prý ušetřit až třicet procent nákladů na provoz, lze tím získat kontrolu nad prakticky celým provozem. Což je více než užitečné v každém ohledu. Ať už ve chvíli, kdy někde stojí nepojízdný či dokonce poničený vlak plný (klidně i zraněných) lidí, nebo ve chvíli, kdy se tento někde zastavil jen na dobu nezbytnou k tomu, aby si personál vycucnul z nádrže nějakou tu naftu na přilepšenou.